# Datový pohled na střední školy: nejsilnější ročník za 30 let odchází

- URL: https://www.karelkominek.cz/blog/datovy-pohled-na-stredni-skolstvi
- Autor: Mgr. Karel Komínek, MBA (https://www.karelkominek.cz/)
- Publikováno: 2026-09-10
- Aktualizováno: 2026-09-10
- Rubrika: Data
- Shrnutí: Analýza přijímacího řízení 2024–2026 z dat CERMATu, MŠMT a ČSÚ: trh středních škol je na demografickém vrcholu, kapacity převyšují deváťáky o 40 % a do roku 2040 ubude 27 % deváťáků.
- Summary (EN): A data analysis of Czech secondary school admissions 2024–2026 (CERMAT, Ministry of Education, Statistical Office): the market is at its demographic peak, capacity exceeds ninth-graders by 40 %, and the ninth-grade cohort will shrink by 27 % by 2040.
- Původně vyšlo (kanonická verze): https://www.nezzazvoni.cz/datovy-pohled-na-stredni-skolstvi-nejsilnejsi-rocnik-za-tricet-let-uz-je-na-strednich-a-odchazi/ (Než zazvoní)

Střední školy mají za sebou tři dobré roky: třídy plné, přihlášek dost, na některých oborech fronty. Většina z toho ale není zásluha škol. Je to demografie, a ta se právě otáčí. Následující text skládá dohromady data CERMATu o všech přihláškách z let 2024 až 2026, výkazy MŠMT o počtech žáků na základních školách a demografii ČSÚ. Vychází z nich jeden obraz: český trh středních škol je na vrcholu, ten vrchol maskuje strukturální problémy a v horizontu jedné dekády se scvrkne o třetinu.

## Klíčové body

- Ročníky 2008–2010, nejsilnější od roku 1993, právě prošly na střední školy; deváťáků letos ubude 4,6 % a po roce 2037 křivka jen padá.
- V oborech po 9. třídě je o 40 % víc míst než deváťáků, po dvou kolech zůstala prázdná každá šestá židle, a přesto 10 tisíc dětí školu nemělo.
- Čtyři z deseti škol mají podíl prvních voleb pod třetinou; kdo žije z druhé a třetí volby a z druhého kola, přijde o žáky jako první.
- Poptávka se přeskládává rychleji než školy: IT ztratilo za dva roky 27 % prvních voleb, nástavba Podnikání o 58 % přihlášek vyrostla.
- Ročník 2025 (77 636 narozených) je o 34 % slabší než ročník 2010; ve školním roce 2040/41 bude deváťáků 74 805, o 27 % méně než dnes.

## Kdo dnes sedí v lavicích?

V roce 2008 se v Česku narodilo 119 570 dětí, nejvíc od roku 1993. V roce 2009 to bylo 118 348, v roce 2010 ještě 117 153 [[3]]. Přesně tyto tři ročníky nastupovaly na střední školy v letech 2024, 2025 a 2026. Díky nim vypadají školy na papíře plné a ředitelé mají falešný pocit bezpečí. Málokdo se připravuje na moment, kdy se to zlomí.

Do prvního kola přijímacího řízení 2026 se hlásilo 119 978 uchazečů o obory po 9. třídě a k nim 10 313 vyučených do nástaveb, celkem 130 291 lidí soutěžících o obory po základní škole. K tomu 25 919 páťáků a sedmáků o víceletá gymnázia. Celý trh měl 156 210 uchazečů, jen o půl procenta méně než v roce 2024 [[1]]. Zdá se, že se nic neděje.

Pod povrchem už se ale děje. Podle výkazů MŠMT bylo v devátých třídách ve školním roce 2025/26 celkem 102 684 žáků [[2]]. Letošní deváťáci, kteří se budou hlásit na jaře 2027, jsou výrazně slabší, je jich jen 97 949. To je o 4 735 dětí méně, pokles o 4,6 % za jediný rok. Ročník 2011 má totiž jen 108 673 narozených, o 8 500 méně než ročník 2010. Následující ročníky se budou pohybovat mezi 95 a 105 tisíci deváťáků a nejvyšší hodnotu (104 638) dostaneme ve školním roce 2033/34. Pak už křivka jen padá.

## Rekordní rok, a přesto 10 tisíc dětí bez školy

Školy vypsaly pro obory po 9. třídě v prvním kole 141 522 míst [[1]]. Skutečných deváťáků bylo podle MŠMT zhruba 100 tisíc, míst je tedy o 40 % víc než dětí, a to v roce, kdy je deváťáků jeden z nejvyšších počtů za třicet let. Celkově, včetně víceletých gymnázií, nástaveb a zkráceného studia, nabízí český systém 164 103 míst (MŠMT, 1. kolo 2026).

Přijato bylo 116 999 uchazečů, 89,8 %. Zbylých zhruba 13 300 lidí po prvním kole školu nemělo, z toho asi 10 tisíc dětí z devátých tříd a 3 tisíce vyučených, kteří se hlásili na nástavbu. Volných míst přitom zůstalo přes 20 tisíc.

Ani těch 130 tisíc uchazečů není to, co se zdá. Podle statistik MŠMT z přijímacího řízení 2025 bylo mezi 123 tisíci uchazeči o obory po 9. třídě jen 100 340 skutečných deváťáků [[2]]. Dalších 8 700 byli středoškoláci, kteří se přehlašují na jiný obor, 1 370 odchody z víceletých gymnázií a 12 410 lidé „odjinud“: dospělí do zkráceného a dálkového studia, cizinci, žáci po ukončení docházky v osmé třídě. Cizinců bylo v prvním kole 9 100, z toho 6 500 z Ukrajiny. Každá šestá přihláška, kterou škola dostane, tak není od dítěte z deváté třídy. A přehlašující se středoškolák není nový žák v systému, jen žák, o kterého přišla jiná škola.

Obě čísla platí najednou, a to je celý problém. Trh netrpí nedostatkem kapacity, ale jejím rozmístěním. Podívejme se, kde místa zůstala:

| Kategorie oborů (po 9. třídě, 1. kolo 2026) | Kapacita | Přijatí | Naplněnost |
|---|---:|---:|---:|
| Gymnázia (K) | 17 566 | 15 201 | 86,5 % |
| Maturitní odborné (M) | 64 756 | 52 381 | 80,9 % |
| Maturitní s výučním listem (L/0) | 9 470 | 6 595 | 69,6 % |
| Učební obory (H) | 43 071 | 30 305 | 70,4 % |
| Praktické obory (E) | 6 367 | 3 753 | 58,9 % |

*Zdroj: CERMAT, výpočet EduMonitor. Tabulka zahrnuje pět hlavních kategorií oborů po 9. třídě; konzervatoře, praktické školy a nástavbové studium v ní nejsou, proto se součty liší od celkových čísel v textu.*

Část těch čísel je papírová. Veřejná čtyřletá gymnázia jsou v celé republice naplněná na 96 %. Soukromá gymnázia, kterých za dva roky přibylo z 64 na 85, vykazují 3 405 míst a obsadila jich polovinu. V Praze mají soukromá gymnázia 2 101 míst, skoro stejně jako veřejná (2 295), ale přijala 900 žáků. Tisíc dvě stě volných židlí na pražských gymnáziích tak existuje jen v rejstříku, ne v poptávce rodičů.

Po druhém kole se učňovské obory dostaly na 78,5 %, maturitní odborné na 86,6 %. I po dvou kolech, v roce s jedním z nejsilnějších ročníků v historii, zůstalo ze 141 522 míst v oborech po 9. třídě prázdných zhruba 25 tisíc, každá šestá židle.

Fronty přitom stály jinde. Dvě třetiny uchazečů (66 %) si dalo na první pozici maturitní obor. Na čtyřletá gymnázia se hlásilo 17 988 dětí jako první volbu a míst bylo 16 823, z toho ale 3 405 na soukromých školách, které většina rodičů nezvažuje. Reálně soutěžilo skoro 18 tisíc prvních voleb o 12 871 veřejných míst: 1,4 dítěte na židli. Je to jediná kategorie oborů, kde je prvních voleb víc než míst.

Pořadí na přihlášce nic nestojí, a proto přesně vyjevuje preference uchazečů: kterou školu a obor vnímají jako atraktivnější. Tvůrci systému s tím počítají. Je logické a žádoucí dát nahoru školu, na kterou je těžší se dostat, a přestřelit vlastní schopnosti nic neriskuje. Z toho plynou dvě pozorování, která by měl ředitel znát:

- Zaprvé 41 520 uchazečů (31,9 %) sestavilo přihlášku výhradně z nematuritních oborů, přestože měli tři pozice. Učební dráha u třetiny ročníku nebyla plán B, ale jediná varianta na přihlášce.
- Zadruhé 2 660 uchazečů (2 %) si dalo učební obor na první místo a maturitní až pod něj. Učňák je přijme téměř jistě, maturitní „pojistka“ se nikdy neaktivuje, a přitom kvůli ní museli skládat jednotnou přijímací zkoušku. Dvě procenta ročníku nepochopila systém, do kterého vstupují.

## Jste první volba, nebo pojistka?

Ze 116 999 přijatých se 88 564 (75,7 %) dostalo na školu, kterou si dali na první místo [[1]]. Dalších 18 907 (16,2 %) skončilo u druhé volby, 9 231 (7,9 %) u třetí. Čtvrtou nebo pátou volbu proměnilo 305 dětí. Rozhoduje se v první trojici.

Z pohledu školy vypadá totéž číslo jinak. Když má uchazeč tři pozice, neutrální podíl prvních voleb je třetina. Z 1 074 středních škol s aspoň padesáti přihláškami po 9. třídě má 440 škol (41 %) podíl prvních voleb pod 33 %. U 112 škol je pod čtvrtinou: tři ze čtyř uchazečů, kteří si je napsali, chtěli jinam. Medián české střední školy je 35,2 % prvních voleb a 30,3 % třetích.

A pak je tu druhé kolo. Školy do něj v roce 2026 nabídly 25 446 míst a projelo jím 11 137 deváťáků, 9,3 % ročníku. Krajské rozdíly jsou velké: v Praze tvořily přihlášky druhého kola 13,4 % objemu prvního kola, ve Středočeském kraji 10,7 %, na Vysočině 4,8 %. Kdo někdy seděl u výsledků druhého kola, ví, jaký typ přihlášek v něm přichází. Škola, která z něj žije, o tom nemluví nahlas.

V plném trhu se rozdíl mezi první volbou a zálohou nepozná, třídy se naplní tak jako tak. V prázdnoucím trhu skončí každý uchazeč tam, kam mířil. Školy, které dnes žijí z druhé a třetí volby a z druhého kola, přijdou o žáky jako první. Řada ředitelů to už ví: třídy neotevírají plné, otevírají je vydřené, doplněné až v druhém kole, a prvních voleb mají pár desítek. Ten stav nastal v roce, kdy je deváťáků nejvíc za třicet let. Co bude za pět let, si dopočítá každý sám.

## Obory se hýbou rychleji než školy

Zatímco celkový počet uchazečů stagnuje, skladba poptávky se za dva roky výrazně přeskládala.

Informační technologie (18-20-M/01) měly v roce 2024 celkem 17 762 přihlášek a 6 851 prvních voleb na 5 450 míst. Letos 13 498 přihlášek a 4 996 prvních voleb na 5 701 míst [[1]]. Za dva roky ubylo 27 % prvních voleb a obor, který ještě předloni odmítal, má dnes méně zájemců s první volbou než židlí. Škol, které IT učí, mezitím přibylo ze 130 na 134.

Data neříkají proč. Nabízí se ale jedno vysvětlení: přesně v těch dvou letech, kdy IT ztratilo čtvrtinu prvních voleb, zaplnily titulky zprávy o propouštění programátorů a o umělé inteligenci, která píše kód sama. Patnáctiletý se rozhoduje podle toho, co slyší doma u večeře a co vidí v telefonu, ne podle statistik trhu práce, a rodiče stejně. Jestli poptávka po programátorech skutečně klesá, je otázka pro ekonomy. Pro školy je podstatnější, že obor může za dva roky přijít o čtvrtinu zájemců jen kvůli mediálnímu obrazu. Objektivní realita oboru rozhoduje méně než to, co si o ní rodiče myslí, a to platí pro každou školu, ne jen pro IT.

Opačným směrem jde nástavbový obor Podnikání (64-41-L/51): z 9 779 přihlášek v roce 2024 na 15 464 letos, nárůst 58 %. První volby vzrostly z 5 490 na 7 151, kapacita zůstala na 6 167 místech. A přesto se obor naplnil jen na 79 % a 30,8 % vyučených, kteří si ho dali jako první volbu, skončilo po prvním kole bez místa. Poptávka je, kapacita je, kritéria je míjejí.

Lycea jako skupina (ekonomické, pedagogické, zdravotnické, technické) vyrostla z 23 330 na 28 247 přihlášek (+21 %). Stavebnictví z 16 254 na 18 453 (+14 %). Bezpečnostně právní činnost naopak ztratila 14 % prvních voleb, ale při 1 866 místech a 2 834 prvních volbách zůstává přetlakový obor. Veterinářství má 1 109 prvních voleb na 653 míst. Kadeřník, učební obor, měl 2 930 prvních voleb na 2 619 míst a čtvrtina zájemců s první volbou skončila jinde.

A pak Strojírenství (23-41-M/01): 72 škol, 2 806 míst, 1 514 prvních voleb, 1 828 přijatých. Naplněnost 65 %. Kdo si ho dal jako první volbu, dostal se hned v 91 % případů, nejvíc ze všech maturitních oborů v zemi. Obor, o který se průmysl nejvíc přetahuje, je zároveň ten, kam je nejsnazší se dostat.

Data ze všech přihlášek ukazují ještě jednu věc: konkurencí školy není škola se stejným kódem oboru, ale obor, který si uchazeč napíše na tutéž přihlášku. Podle toho, jak se obory na přihláškách potkávají, se sdružují do osmi rodin, a ty s úředním číselníkem nemají moc společného. Kdo plánuje nábor podle kódů, plánuje podle mapy, po které žáci nechodí.

## Stejný obor, jiná laťka

Jednotná přijímací zkouška dává za češtinu a matematiku dohromady 100 bodů. Body, se kterými se na obor dostala nejslabší desetina přijatých, jsou reálná laťka školy. Ta oficiální, z kritérií, vypovídá o přání ředitele. Tahle o trhu.

U čtyřletých gymnázií se laťka v roce 2026 pohybovala mezi 31 a 88 body [[1]]. Stejný kód oboru, stejný maturitní cíl, rozdíl 57 bodů ze sta. Krajské mediány laťky: Praha 72,9, Liberecký 68, Olomoucký 64,4, Středočeský 63,5, Jihomoravský 59, Moravskoslezský 58,3, Vysočina 54,9, Karlovarský 50, Ústecký 42,7. Uvnitř Prahy to je od 31 do 87,7 bodu.

Medián bodů přijatých na pražská gymnázia je 77,2, v Ústeckém kraji 59,6. To není hodnocení kvality škol. Je to popis toho, s jakými žáky školy pracují a jak vypadá konkurence v jejich okolí. Ředitel gymnázia s laťkou 45 bodů v kraji, kde má konkurence 70, ví, že ho silní žáci nevolí. Ředitel s laťkou 45 v Ústeckém kraji je nad krajským mediánem.

## Jeden stát, jeden algoritmus, čtrnáct výsledků

Celostátní přijatost 89,8 % neplatí nikde. Kdo si dal na první místo školu v Praze, dostal se (kdekoliv v republice) v 80,9 % případů. Kdo si dal na první místo školu na Vysočině, v 95,1 % [[1]]. Stejný rozdíl platí i uvnitř jedné kategorie oborů: pražské maturitní obory přijaly 83,9 % zájemců, maturitní obory na Vysočině 96,8 %. Třináct procentních bodů rozdílu za totéž vysvědčení a tutéž zkoušku.

Zároveň i v Praze zůstalo po prvním kole prázdno: z 19 908 míst v oborech po 9. třídě jich pražské školy obsadily 16 045, naplněnost 80,6 %. V nejpřetlakovějším kraji zůstalo 3 863 židlí volných, zatímco přes čtyři tisíce dětí s pražskou první volbou nemělo školu. Nabídka a poptávka se míjejí oborem, ne kapacitou.

Hranice krajů přitom nejsou hranice trhů. Středočeský kraj má s 88 % druhou nejnižší přijatost v zemi a s Prahou tvoří jeden přetlakový pás: středočeské děti se hlásí do Prahy a soutěží o pražská místa s Pražany. V Pardubickém kraji platí na krajských školách minimální bodová hranice, takže uchazeč není přijat, i když na oboru zbývají místa. Výsledek: třetí nejnižší přijatost v zemi při naplněnosti 74,3 %.

Nejnižší naplněnost po prvním kole mají Jihočeský (68,7 %) a Vysočina (69,9 %), nejvyšší Liberecký (86,6 %) a Karlovarský (84,5 %). Karlovarský kraj je přitom regionem, který demografie zasáhne nejtvrději.

## Co přijde: 120 000 → 77 636

V roce 2022 se narodilo 101 299 dětí, v roce 2023 už 91 149, v roce 2024 to bylo 84 311 a loni 77 636 [[3]]. Rok 2025 je historické minimum. Proti ročníku 2010, který letos nastupuje na střední, je ročník 2025 o 34 % slabší.

Tyhle děti jsou dnes v jeslích a ve školkách. Podle věkové struktury obyvatel k 31. 12. 2025 (ČSÚ) je v republice 118 434 sedmiletých, ale jen 101 134 tříletých, 93 311 dvouletých, 88 178 ročních a 83 108 dětí do jednoho roku [[3]]. Migrace čísla oproti porodnosti mírně zvedá, trend ale nemění.

Do prvních tříd nastoupilo v roce 2026 odhadem 116 754 dětí. V roce 2028 to bude 102 486, v roce 2030 90 327 a v roce 2031 už jen 85 584. Za pět let přijde základním školám o 27 % méně prvňáků.

A na střední školy dorazí stejná vlna o devět let později. Projekce počtu deváťáků z výkazů MŠMT a věkové struktury obyvatel [[5]]:

| Školní rok | Deváťáci v ČR | Změna proti 2025/26 |
|---|---:|---:|
| 2025/26 | 102 684 | |
| 2026/27 | 97 949 | −4,6 % |
| 2028/29 | 94 759 | −7,7 % |
| 2033/34 | 104 638 | +1,9 % |
| 2036/37 | 103 877 | +1,2 % |
| 2038/39 | 85 743 | −16,5 % |
| 2040/41 | 74 805 | −27,2 % |

*Zdroj: EduMonitor z dat MŠMT a ČSÚ; roky od 2034 mají nižší jistotu odhadu.*

Pokud kapacity zůstanou, jaké jsou, bude v roce 2040 na 141 522 židlí po 9. třídě sedat necelých 75 tisíc deváťáků. K nim se každý rok hlásí i dospělí, cizinci a středoškoláci měnící obor, dnes asi 20 tisíc lidí, ale i jich s menšími ročníky ubude. Prázdná tak zůstane třetina až polovina míst. Přesné číslo nikdo neví, směr ano.

Krajský pohled je ještě ostřejší. Mezi školními roky 2025/26 a 2040/41 ztratí Karlovarský kraj 39 % deváťáků (z 2 733 na 1 659), Ústecký 36 %, Liberecký 33 %, Moravskoslezský 32 % (z 10 932 na 7 390). Praha ztratí jen 15 %, Vysočina 20 %. Tlak na ekonomiku škol přitom nezačne až s demografií. Od ledna 2026 platí kraje školníky, kuchařky a hospodářky středních škol ze svého podílu na daních a dostaly na to méně, než kolik škola stála [[4]]: Karlovarský kraj doplácí letos zhruba 50 milionů, Olomoucký 73, Středočeský přes 200 milionů. Letos to kraje sanují z vlastních rozpočtů. S dalším rozpočtem budou hledat, kde ušetřit, a poloprázdná škola je první, na co se podívají.

## Stát už reaguje. Zatím na základkách.

Od školního roku 2028/29 začne stát slučovat školy pod 180 dětí a žáků. Pravidlo platí pro obce, které zřizují víc než jednu školu, mateřskou, základní nebo střední, a netýká se soukromých, církevních ani speciálních škol. Podle PAQ Research jde už při dnešních počtech o téměř 2 100 ředitelství z 6 500 mateřských a základních škol ve více než 850 obcích, většinou jsou to školky [[4]]. Základní školy dopad zatím pociťují míň: podle projekce EduMonitoru bude v roce 2028 pod hranicí 180 žáků zhruba každá druhá základní škola v zemi, ale většinu z nich chrání to, že obec žádnou jinou školu nezřizuje. Přímo ohrožených základek zůstávají nižší stovky. Zatím.

Základní školy jsou předvojem. To, co je čeká za dva roky, čeká střední školy o dekádu později, jen ve větším a bez ochranných výjimek. Zřizovatelem středních škol je většinou kraj a kraj má na výběr z desítek škol. Demografie spádových základek je pro každou střední školu předpověď vlastních přihlášek: prvňáci roku 2031 jsou uchazeči roku 2040.

## Co z toho plyne pro ředitele?

Dobré roky ještě chvíli potrvají. Ročníky 2012 až 2021 nejsou katastrofa a škola, která si teď udělá pořádek v datech, má deset let náskok. K tomu ale potřebuje vidět něco jiného než vlastní přihlášky:

- **Kde stojí na trhu:** kolik soubojů o stejné dítě vyhrává proti školám, se kterými se potkává na přihláškách. Ne školy se stejným kódem oboru, ale ty, které si rodiče píší na tutéž přihlášku, s pořadím podle počtu společných uchazečů.
- **Které obory ji živí** a které jen dojíždějí na setrvačnost: jaký podíl přijatých nesou tři nejsilnější obory a jestli se plní z prvních voleb, nebo z odmítnutých odjinud.
- **Podíl prvních voleb a percentil v kraji,** tedy jestli 30 % prvních voleb je v daném kraji průměr, nebo varování.
- **Kam odešli uchazeči,** které nepřijala, a odkud přišli ti, které přijala.
- **Jak silná bude kohorta patnáctiletých** v její spádové oblasti v roce 2040 ve srovnání s dneškem, protože ta jediná věc se dá říct s jistotou už teď.

Nic z toho není tajné. Všechna data, ze kterých vychází tento text, pochází z CERMATu, MŠMT a ČSÚ a jsou veřejná. Jen je dosud nikdo nepoložil vedle sebe na úrovni jedné školy a jednoho oboru. Přesně to dělá [EduMonitor](https://www.edumonitor.cz/): 18 milionů datových bodů z více než 1 300 středních škol ve všech čtrnácti krajích, všechny tři roky systému DiPSy (2024 až 2026) a obě kola přijímacího řízení, u každého oboru vlastní stránka, pro kraje samostatný modul s projekcí do roku 2040 a pro základní školy modul rizika sloučení. Stejné tabulky, na které se dívá krajský odbor školství, když hodnotí vaši školu.

Demo je zdarma na [edumonitor.cz](https://www.edumonitor.cz/). Kdo chce z čísel udělat konkrétní náborové kroky, může přijít na školení Jak na školní nábor pro moderní žáky a rodiče nebo na webinář Jak číst data z přihlášek na SŠ.

Odpovědi většinou existují. Jen se na ně nikdo nezeptal.

## Zdroje

1. [Přijímací řízení na střední školy – výsledky jednotné přijímací zkoušky a přijímacího řízení 2024–2026](https://prijimacky.cermat.cz/) – Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT)
2. [Statistika školství – výkonové výkazy o základních a středních školách](https://msmt.gov.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/statistika-skolstvi) – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
3. [Obyvatelstvo – živě narození a věkové složení obyvatel k 31. 12. 2025](https://csu.gov.cz/obyvatelstvo) – Český statistický úřad
4. [Obce musí nově platit kuchařky a školníky. Ukazujeme, jak mohou změnu využít k lepšímu řízení škol a úsporám](https://www.paqresearch.cz/post/prevod-nepedagogu/) – PAQ Research
5. [EduMonitor – analytika přijímacího řízení na střední školy](https://www.edumonitor.cz/) – EduMonitor

---
Mgr. Karel Komínek, MBA – Stratég a konzultant. Výzkum, komunikace, kampaně. https://www.karelkominek.cz/#o-mne